Z historie vápencového lomu Neštěmických Solvayových závodů ve Svatém Janu pod Skalou

Solvayovy lomy byly po několik desetiletí významným dodavatelem kvalitního vápence pro chemickou výrobu. Těžba zde probíhala bez ohledu na politický vývoj a nezastavila ji ani druhá světová válka. Na objem těžby byly kladeny vysoké nároky, a tak užívaná technologie těžby prodělala více změn, než kolik se dotklo některých starších dolů za celá staletí. Zajímavým vývojem prošla i doprava vápence, který nebyl dopravován jen po železnici a zpevněných cestách, ale také pod zemí a část své cesty urazil dokonce vzduchem vysoko nad korunami stromů. S bohatou historií těžby a dopravy vápence se dnes můžete seznámit při návštěvě skanzenu.

Lom byl založen, aby zásoboval vápencem továrnu v Neštěmicích u Ústí nad Labem, která se zabývala výrobou sody tzv. Solvayovou metodou. Od toho je odvozen i nejčastěji užívaný název lomu a název dnešního skanzenu. Vlastníkem a provozovatelem lomu byl stejně jako u neštěmické továrny Rakouský spolek pro chemickou a metalurgickou výrobu a výrobu amoniakální sody systém Solvay. Koncesi pro vybudování lomu se podařilo získat v roce 1916 a ještě na přelomu let 1916 a 1917 proběhlo zadání zakázek na stavbu objektů potřebných pro lom, neboť před zahájením těžby bylo třeba postavit v lomu kancelář, zázemí pro zaměstnance, sklady a samozřejmě strojovnu pro motor k pohonu kompresoru.

Těžit se začalo roku 1918 v nízkém jednoetážovém lomu, později se lom rozšířil na dvě etáže. Pro rozpojování kamene se používala pneumatická kladiva a vrtačky. Stlačený vzduch pro pneumatické nástroje zajišťovaly kompresory poháněné nejprve zapůjčenou parní lokomobilou, později benzinovým motorem. Vytěžený materiál se ručně nakládal do vozíků úzkorozchodné dráhy o rozchodu 600 mm. Tyto vozíky se lidskou silou tlačily k horní stanici samotížné lanovky vedoucí na překladiště státní dráhy v Loděnici (Jánská), odkud byl vápenec převážen na zpracování do Neštěmic. Lanová dráha byla 1580 metrů dlouhá, překonávala převýšení 126 metrů a dokázala přepravit 38 tun materiálu za hodinu.